Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stigmatizace ruskojazyčných injekčních uživatelů drog, žijících v České republice
Pavarych, Iryna ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat bariéry přístupu k adiktologickým službám ruskojazyčným IUD žijícím v České republice, a to z pohledu samotných uživatelů. Dále zjistit, zda ve zmíněné populaci existuje internalizovaná stigmatizace vůči užívání drog jako důsledek strukturálního a sociálního stigmatu přítomného v postsovětských státech, ze kterých pocházejí. Práce se zaměřuje i na další subjektivní bariéry ze strany ruskojazyčných IUD v přijímání a vyhledávání adiktologických služeb v ČR. Dílčím cílem práce bylo prohloubit znalosti o kulturních specifikách diaspor. Data byla získána prostřednictvím kvalitativního výzkumu, kde byl jako nástroj veden semistrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor, který byl vybrán účelovým výběrem, tvoří 8 respondentů. Tento soubor činí respondenti z Gruzie, Ukrajiny, Běloruska a Lotyšska. Z výzkumu vyplynulo, že hlavní potenciální bariérou pro využití adiktologických služeb v ČR z pohledu dotazovaných se stala absence informací o službach, která je především důsledkem jazykové bariéry a neochoty respondentů vyhledávat v ČR odbornou pomoc jako takovou. Internalizovaná stigmatizace v důsledku sociálního stigmatu, se stala hlavní příčinou odmítnutí využití aditkologických služeb pro respondenty z Ukrajiny, Lotyšska a Běloruska. Dvakrát uvedená byla odpověď o nedůvěře v oficiální...
Stigmatizace ruskojazyčných injekčních uživatelů drog, žijících v České republice
Pavarych, Iryna ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Barták, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stigmatizací ruskojazyčných injekčních uživatelů drog (jak aktivních, tak i bývalých), pocházejících z postsovětských zemí, dále vlivem tohoto procesu na postoj k adiktologickým službám v České republice a celkově jejich ochotou podstoupit léčbu. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V části teoretické je vysvětlen pojem stigmatizace, příčiny a proces vzniku. Též seznamuje se situací v ruskojazyčné minoritě žijící v České republice. Část praktická je věnována rozhovorům s ruskojazyčnými IUD. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje ve zmíněné populaci stigmatizace kvůli braní drog, a pokud ano, do jaké míry ovlivňuje uživatele v jejich postoji k léčbě a vyhledání pomoci. Data byla získána použitím kvalitativního výzkumu, kde byl jako nástroj veden polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor, který byl vybrán účelovým výběrem, tvoří 6 respondentů. Z výzkumu vyplývá, že se stigmatizace stala v důsledku sociálního a interpersonálního stigmatu hlavní příčinou odmítnutí léčby pro respondenty z Ukrajiny a Lotyšska. Nejčastěji zmíněnou bariérou pro podstoupení léčby z pohledu dotazovaných byla absence informací o adiktologických službách, která je důsledkem jazykové bariéry nebo neochoty respondentů vyhledávat v ČR odbornou pomoc. Určitá míra sociální tolerance vůči...
EU Conditionality and the Russian-speaking Minority in the Baltic States: Problems of Integration During and Beyond EU Accession
Gaziev, Farkhod ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Od zavedení kodaňských kritérií byla ochrana práv menšin důležitou politickou podmínkou stanovenou Evropskou unií (EU) pro kandidátské země. Tato práce zkoumá efektivitu podmíněnosti EU v baltských státech (Estonska, Lotyšska a Litvy) na změnu své menšinové politiky a její vliv na rusky mluvící menšiny v těchto státech. Hlavním těžištěm této práce je, že při procesu začlenění do EU sice byly podporovány práva menšin v baltských zemích, po níž byla rusky mluvící menšina částečně integrována. Nicméně, domácí odpor a potenciální hrozba Ruska zabránily snahám EU ovlivňovat výsledky jejich domácí politiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.